Bukačka v barvách babího léta (1)

Národní přírodní rezervace Bukačka na hlavním hřebenu Orlických hor byla jedním z cílových míst mé loňské říjnové dovolené. Už dlouho jsem si přála vidět ji podzimně zbarvenou, a tak se mi to tedy splnilo.

Bukačka, nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orlických horách, se nachází, jak jsem již uvedla, na hlavním hřebenu, nedaleko vrcholu Šerlich a Masarykovy chaty, v nadmořské výšce 910 - 1025 m n. m. Její rozloha se blíží 51 hektarům a prochází přes ni červeně značená Jiráskova cesta, v dolní části také zelená turistická trasa k Šerlišskému Mlýnu.

Předmětem ochrany této botanické zahrady Orlických hor, jak bývá Bukačka přezdívána pro svůj výskyt téměř 300 druhů vyšších rostlin, z nichž je 23 chráněných, je rašelinná louka, proťatá Jiráskovou cestou, a dále zakrslý bukový prales s příměsí dalších druhů stromů, např. javoru klenu.

Vlivem klimatických podmínek tu staleté buky dosahují výšky pouze cca 15 metrů a pro nekvalitní dřevo byly ušetřeny vykácení.

Mě osobně nejvíce zaujaly právě tyto všelijak pokroucené buky, které jsou vděčným objektem k fotografování v jakémkoliv ročním období. Buky ostatně patří mezi mé nejoblíbenější stromy, ale u nás jsem zvyklá vídat majestátní jedince s dlouhými větvemi a velkými průměry kmenů. Zde je to o něčem úplně jiném...

Protože snímků bylo hodně, rozhodla jsem se rozdělit je na dva samostatné články.