Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Duchovní obnova v La Salette, den druhý

11. 02. 2018 17:11:57
Bylo kolem půl šesté ráno, když jsme dorazili na místo. Vzhledem k okolním vysokým alpským vrcholům bylo ještě trochu šero, protože sluníčko teprve začínalo vstávat, což je patrné i na prvních snímcích, ponořených ještě do stínu.

Protože jsme museli čekat na otevření hotelu cca dvě hodiny, využila jsem toho k fotoprocházce po nejbližším okolí. Pak dorazilo i druhé auto jedoucí po jiné trase z Prahy. Některé nadšenkyně z našeho středu využily čekání na otevření hotelu ke zdolání hory Le Gargas, vysoké něco přes 2200 m, ale především velice strmé, která leží hned naproti celému poutnímu komplexu. Také jsem původně měla ambice tam v některém dni vylézt, ale nakonec se to nezdařilo...nejvýše jsem byla možná ve dvou třetinách svahu, kudy jsem se vracela ze sousedního vrcholu, ale o tom až později. Když jsme se konečně mohli ubytovat, což se neobešlo bez menších potíží, dostaly jsme já i má spolubydlící z Tasovic pokoj v pátém patře, s výhledem na baziliku a vrchol Chamoux. Ubytovací část celého komplexu v La Salette je obrovská a hlavně velice spletitá, takže tam člověk snadno zabloudí. Dost podstatným nedostatkem bylo, že wi-fi fungovalo pouze na velké galerii, nikoli na pokojích, což bylo hodně nepraktické. A pak jsem také nemohla pochopit, že kuchyň, v níž si hoteloví návštěvníci mohli vařit, neměla ani jednu jedinou varnou konvici. Nádobí jako hrnce apod. bylo velmi veliké, takže pro nás tři: kněze, který vedl duchovní obnovu, mou spolubydlící a mě, to bylo vyloženě zbytečně velké. Měla jsem jídlo s sebou, ale kvůli vedru dlouho nevydrželo. Pouze třetí den ráno jsem si zašla na snídani, jinak jsme se stravovaly ze zásob, které jsme dostaly od dvou sester z Apoštolátu sv. Františka, které přijely s druhou skupinou, vybavené několika bednami s trvanlivějšími potravinami. Mnoho toho rozdaly se slovy, že to zpátky nepovezou, takže jsme se vlastně živily od nich.

Odpoledne jsem si prošla trochu širší okolí poutního místa, kde bylo jaro v plném proudu. Když jsme potom v hale u recepce řešili harmonogram duchovní obnovy, zatáhlo se a já zažila první pořádnou alpskou bouřku. Musím však říci, že třebaže pršelo, pokud si to dobře pamatuji, každý den našeho pobytu, měli jsme, Bohu díky, štěstí na slunečné počasí. Bouřky a déšť, předposlední den i s kroupami, přicházely vždy až odpoledne a k večeru.

Fotogalerie ZDE

Autor: Veronika Foglová | neděle 11.2.2018 17:11 | karma článku: 8.47 | přečteno: 269x


Další články blogera

Veronika Foglová

Duchovní obnova v La Salette, den třetí

Den třetí - úterý. Odpoledne jsem se vydala vzhůru na Gargas po úzkých vyšlapaných cestičkách, které při pohledu z dálky připomínají serpentiny.

13.2.2018 v 16:39 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 117 | Diskuse

Veronika Foglová

Duchovní obnova v La Salette, den první

Bylo 8.6.2014, slunná neděle, když jsme vyjížděli z jihomoravských Tasovic na více než tisíc kilometrů dlouhou poutní cestu do La Salette v départementu Isère, v úchvatné krajině Rhônských Alp.

10.2.2018 v 17:51 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 211 | Diskuse

Veronika Foglová

Socha Bubnující legionář v Ústí nad Orlicí

Bubnující legionář se nachází v Ústí nad Orlicí u kruhového objezdu mezi ulicemi Jilemnického a T. G. Masaryka. Je jednou z kulturních památek města. Byl zhotoven roku 1925 sochařem Josefem Mařatkou (1874 - 1937).

9.2.2018 v 17:36 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 189 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Tichý(Bnj)

Jak jsem díky krtkovi vyfotil volavku

Nečekal jsem, že když půjdu fotit krtince, že mi vyleze z hromádky krtek a usměje se na mě. Čekal jsem hlavně pejskaře, nějaké přelétavé ptáky.

19.2.2018 v 6:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jan Pražák

Kočky Žižkovandy

Pánové, už se vám někdy podařilo sbalit kočku Pražandu Žižkovandu? Nebo, aby to bylo genderově vyvážené, dámy, už jste někdy klofly kocoura Žižkováka? Ne? Škoda, vyzkoušejte to, jsou odvážní, často životem protřelí a hlavně věrní.

17.2.2018 v 8:08 | Karma článku: 20.54 | Přečteno: 415 | Diskuse

Martina Moudrá

Loukami nad Colfoscem (fotoblog)

Další fotoblog jako tip na nenáročný prázdninový výlet po Dolomitech, tentokrát z Passo Gardena do Colfosca poblíž Corvary v Jižním Tyrolsku (Alto Adige, Alta Badia). Obrázky lze zvětšit rozkliknutím, jako obvykle.

15.2.2018 v 14:22 | Karma článku: 20.61 | Přečteno: 360 | Diskuse

Jaromír Šiša

Zelená hora památka UNESCO a zámek ve Žďáru nad Sázavou k tomu.

Žďár je rozdělen hlavní silnicí, včetně náměstí. Provoz je opravdu silný, ale to neznamená, že se nenajdou luxusní klidné zóny. Jsou jim určitě zámek a nad ním Zelená hora, kterou pod křídla vzala UNESCO.

15.2.2018 v 10:42 | Karma článku: 35.83 | Přečteno: 924 | Diskuse

Martin Valina

Božídarské rašeliny v zimě

Jak já ty běžky nesnášel. Přál si totální globální oteplení, aby se sníh poznával jen z vyprávění či ze zežloutlých pohlednic. Jinak jsem v tom běžkování neviděl pražádné pozitivum.

15.2.2018 v 7:01 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 360 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 8.67 Průměrná čtenost 271

Jsem katolička, patriotka Orlických hor, kde žiji od svého narození, sběratelka a fanynka plyšových medvídků, nadšená amatérská fotografka. Založením optimistka, ale někdy raději dávám přednost realismu. Mám ráda smích a humor, pokud ovšem nikomu neškodí. Užívám si života plnými doušky, ale tak, jak mně to vyhovuje, tzn., abych neomezovala nikoho dalšího.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.