Podzimní bukové lístečky

Šestého listopadu loňského roku se u nás, po mnoha deštivých a vpravdě podzimních dnech, kdy byla obloha zatažená, konečně ukázalo sluníčko.

Šla jsem toho samozřejmě využít a projít se k našemu lesu. Bylo to ve druhé polovině odpoledne, kdy už se sluníčko sklánělo za vrchol Faltusova kopce. V místě, kde jsem fotila nejvíc, ale právě sluníčko svými posledními paprsky laskalo měděné a žluté bukové lístečky, které mám moc ráda. Fotila jsem je z podhledu a proti sluníčku, a moc jsem si to užila. Po těch sychravých dnech, kdy jsem už ztrácela naději, že budu mít ještě příležitost vyfotit si něco z babího léta, to bylo, jak svého času v České televizi říkával pan Zákopčaník, "slunce v duši"...ty teplé tóny neopadaných lístečků, v kombinaci se sytě modrou oblohou bez mráčku.

Přeji Vám, ať Vás ty teplé tóny bukových lístečků zahřejí na duši tak jako mě tehdy před rokem, a i kdykoliv jindy, když se k nim vrátím. Mějte se fantasticky a neztrácejte hlavu ve víru příprav na Vánoce.