Dovolená 2013, den první
Bylo to celé takové zvláštní, nicméně jsem to riskla, a ono to, kupodivu, vyšlo. Volba druhé osoby, která pojede se mnou, byla v podstatě jasná. Vzala jsem s sebou maminku, v tu dobu jen několik málo měsíců po endoprotéze kolene. Daleko těžší byla volba, kam jet. Nejdřív mě napadly Krkonoše, protože jsem každopádně chtěla někam do hor, ale protože bychom jely hromadnou dopravou, bylo by to nakonec takové obtížnější cestování, a tak jsem naše nejvyšší hory zavrhla a zvolila, já, patriotka Orlických hor až do poslední buňky, Orlické hory, konkrétně malý rodinný penzion Arnika na Staré cestě v Deštném v Orlických horách. Zavolala jsem tam a s moc milou majitelkou domluvila potřebné náležitosti.
Bylo třetího září, když nás můj brácha časně ráno zavezl ke sloupku na autobus do Žamberka, odkud jsme autobusem pokračovaly do další přestupní stanice, kterou byl Rychnov nad Kněžnou. Tam jsme musely hodinu čekat na další spoj, který nás dovezl přes Lipovku, Solnici, Kvasiny, Skuhrov nad Bělou, romantické Antoniino údolí, které mám moc ráda, a Jedlovou v Orlických horách do Deštného ke kostelu, kam jsme dorazily krátce po čtvrt na deset. K našemu dočasnému bydlišti v Arnice to je odtud jen pár minut chůze.
Dostaly jsme hezký pokojíček s vlastním sociálním zařízením a krásným výhledem na hlavní hřeben Orlických hor. Majitelka byla opravdu velice milá a dobře jsme si rozuměly.
Už doma jsem na každý den plánovala, kam se vydáme, abychom se tím nemusely zdržovat na místě. A tak jsme hned brzy odpoledne vyrazily na autobus, který nás vyvezl přes Šerlich, nejnavštěvovanější místo Orlických hor, do Kunštátu, jedné z místních částí obce Orlické Záhoří. Vystoupily jsme u kostela a nejprve se prošly po hřbitově, kde jsou i četné německé náhrobky původních obyvatel. Bylo však mokro, a tak to nebylo ono. Ani počasí nebylo úplně košer, zejména ne pro mé fotografování; až později se to na přechodnou dobu hodně zlepšilo.
Vydaly jsme se tedy na cestu Kunštátem; ne po hlavní silnici, ale oklikou, až jsme vyšly v další části Orlického Záhoří, Jadrné. Orlické Záhoří je plné rozkošných chaloupek, z nichž na mě dýchá ten pravý horský duch. V Jadrné jsme se posadily do autobusové čekárny a chvíli si odpočinuly. Pak jsme pokračovaly dál Orlickým Záhořím, konkrétně Zelenkou, kde jsme se seznámily s jedním moc sympatickým chalupářem z Brna. Okukovaly jsme totiž, co to má zvláštního u své chaloupky...vysvětlil nám, že je to sklo, a nabídl nám, ať si pár kousků odneseme. Nikdy dřív jsem nic podobného neviděla. Bylo to takové nazelenalé něco, větší či menší kousky, které se dají dost těžko popsat, ale uvidíte je i ve fotogalerii. Právě v Zelence se na přechodnou dobu ukázalo sluníčko...a hned to bylo znát.
Další částí Záhoří je Bedřichovka, kde stojí velká stejnojmenná chata. Já jsem zašla ještě kousek po vedlejší cestě směrem k Přírodní rezervaci Bedřichovka, ale za chvíli jsem se vrátila a pokračovaly jsme dál po silnici zhruba kilometr a čtvrt, k nejseverněji položené autobusové zastávce celého Orlického Záhoří, které je velmi dlouhé (jen od Chaty Bedřichovka po autobusovou zastávku Černá Voda, která je nejjižněji situovanou částí Záhoří, to je něco málo přes sedm kilometrů, avšak pokud se vezme do úvahy hranice katastru v místech, kde protíná silnici II/311, musíme přidat ještě celé čtyři kilometry navíc), odkud jsme se vrátily zpátky do Deštného.
Nedaleko Arniky se, také na Staré cestě, nachází Ateliér Zvonaře a Hrnčířky, kam jsme se po návratu zašly podívat a nakoupit nějaké věci. Mám doma krásný hrníček s ptáčky, který jsem nějakou dobu používala, ale teď už si ho nechávám jenom na parádu. Prošly jsme pak dál kolem koňské ohrady a budovy Horské služby, abychom si prohlédly Přírodní památku Kačenčina zahrádka, která už však v tu dobu byla odkvetlá. Odtud jsme prošly zbývající část Deštného - Zákoutí a vrátily se do penzionu.
Už si nepamatuji, co jsme měly ten den k večeři (platily jsme si polopenzi), ale vím, že po ní následoval moc dobrý jablečný štrůdl. A takto tedy skončil náš první dovolenkový den v Deštném.
Fotogalerie ZDE
Veronika Foglová
Jak to právě dnes vypadá u nás...
Příliš často sem nedávám snímky ze své rodné vesničky, a tak dnes udělám výjimku, a neuvidíte nic jiného než Sobkovice a zase Sobkovice.
Veronika Foglová
Velikonoce 2024
Po letech, kdy Hod Boží velikonoční vycházel vždy v dubnu, jsme se dočkali změny, třebaže úplně na hraně.
Veronika Foglová
Květná neděle 2024
Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.
Veronika Foglová
Jedenácté výročí...
Jedenáctého března, čili předešlé pondělí, uplynulo jedenáct let, kdy jsem si ze Žamberka přivezla svůj první fotoaparát, který mě poté provázel dlouhé roky.
Veronika Foglová
Kraví skok a blízké okolí
Říkáte si, co je to za zvláštní název? No, ani o takové kuriozity nemáme v Orlických horách nouzi, a tak Vás dnes seznámím s tímto pěkným místem.
Veronika Foglová
Celenský Kříž
Dnes nebudu chodit nikam daleko. Podíváme se společně pod Studenecké skály, do míst vzdálených od mého bydliště jen 3,5 kilometru.
Veronika Foglová
Od Šerlišského Mlýna k Sedloňovskému Černému Kříži
V polovině července 2015 jsem si udělala krásný výlet na hlavní hřeben Orlických hor. Byl to jeden z těch, kdy mi úplně nevyšlo počasí, přesto mám na něj moc krásné vzpomínky, protože jsem nakonec stihla víc než jsem plánovala.
Veronika Foglová
Chaloupky Orlických hor - Rampuše
"Píšeš domů do Rampuše, Rampepurdo?" Kdo z nás by si nevybavil tu známou větu ze seriálu Bylo nás pět. A ona Rampuše, z níž pocházela Kristýna sloužící v Bajzovic rodině, nebyla žádná jiná vesnička než Rampuše v Orlických horách.
Veronika Foglová
Letem orlickohorským světem (13)
Po delší době Vám nabízím průlet Orlickými horami, všemi jejich hřebeny. Tehdy jsem měla nekonečně lepší podmínky, než by mi nabízela dnešní hustá mlha.
Veronika Foglová
Pár momentek z Jamného
V úterý jsem byla v sousedním Jamném nad Orlicí na pohřbu své pratety. Uzavřela se tím jedna taková etapa v mém životě, neboť po sto letech (sic!) odešel poslední sourozenec mých prarodičů.
Veronika Foglová
Černoušek
Dnes bych ráda fotograficky zavzpomínala na našeho posledního kocourka, o něhož jsme přišli před devíti lety.
Veronika Foglová
Dnes ze Sobkovic...
Letošní zima nám zatím mnoho sluníčka nepopřála, a tak jsem dnes musela využít toho, že se, stejně jako včera, ukázalo v plné kráse, a pořídit pár zasněžených snímků.
Veronika Foglová
Ledové zázraky paní Zimy
V tomto týdnu jsme si u nás konečně užili po dva dny nádherné sluníčkové, i když mrazivé počasí. A protože naší obcí protéká potůček, který byl v těchto dnech ozdoben různými ledovými útvary, vyfotila jsem si je pro své potěšení.
Veronika Foglová
Černobíle z okolí Převáže a Bukové hory
Včera jsem trochu zalistovala svým fotoarchivem, a tak, prosím, přijměte pozvánku na malou BW procházku z Převáže na Bukovou horu a zpět.
Veronika Foglová
Na rozloučenou s rokem 2023
A je to tady po roce opět. Poslední den roku 2023 nadešel, a tak se sluší, abych se s Vámi rozloučila a poděkovala za přízeň.
Veronika Foglová
Vánoce 2023
Čím jsem starší, tím mám silnější pocit, že každý rok plyne rychleji a rychleji. A nejinak tomu bylo i letos. Přijměte ode mě tedy vánoční přání, neboť opět nadešla doba nejkrásnějších svátků v roce.
Veronika Foglová
Vzpomínka na 1. máj
V posledních dnech kolem sebe slýchám hlasy volající po jaru. Na to konto a taky proto, že jsem zrovna neměla inspiraci pro další článek, jsem sáhla do svého archivu a nabízím Vám pár snímků z prvního květnového dne roku 2017.
Veronika Foglová
Je prosinec...
...a vrabec prosí, mějte lásku v duších, a listonoši klapky nosí na promrzlých uších. Spí včelí úl, spí bílá zahrada, spí světa půl, mráz řeku opřádá.
Veronika Foglová
Černobílé Orlické hory (2)
Protože už jsem tu dlouho nepublikovala článek s výhradně černobílými fotografiemi Orlických hor, zvu Vás dnes na BW prohlídku.
Veronika Foglová
Jižní Tyroly 2023 (5): Výstup k Lago di Boé
Když jsem vystoupila z kabinové lanovky Boé, kolem mě se prostíraly nádherné výhledy, jen opar, který je činil méně viditelnými, mi kazil mé fotografování.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 337
- Celková karma 15,10
- Průměrná čtenost 314x
Seznam rubrik
- 2011
- 2012
- 2013
- 2014
- 2015
- 2016
- 2017
- 2018
- 2019
- 2020
- 2021
- 2022
- 2023
- 2024
- Chaloupky Orlických hor
- Mé oblíbené snímky
- Jen tak...
- Opevnění Orlických hor
- Toulky Orlickými horami
- Sakrální památky Orlických hor
- Fotografie s příběhem
- Černobílé Orlické hory
- Stromy Orlických hor
Oblíbené články
- ... a jedinými nekrvavými místy byly tváře, po nichž stékaly slz
- Díky za ty koule, kardinále
- Máš-li malou karmu, kopni do Církve či lidovců